Diskriminujeme děti při přijímacích řízeních na střední školy?

Proč v Česku zvýhodňujeme pro přijetí na náročné školy typu víceletých gymnázií děti s poruchami učení pro jejich údajné skryté talenty a talenty dětí bez diagnostikovaných poruch díky tomu diskriminujeme? Kolik dětí bez diagnostikovaných poruch se letos na školy nedostane a nedostane tak rovnou šanci se ucházet výhledově o vysněné zaměstnání na úkor dětí, které časovou dotaci a zvýhodnění dostávají? Kolik dětí bylo diagnostikováno účelově obdobně jako se dříve sháněly modré knížky na vojnu? Jaký máte názor vy? Podělte se s námi do komentářů.

Dostat se na Českou střední školu je velmi obtížné, poptávka po nich je obrovská. Obálky s výsledky testů jsou bohužel pro naprostou většinu dětí zklamáním. Některé se pilně připravovaly několik měsíců a obálka je tak pro mnohé první setkání s reálným životem, kdy není nic zadarmo. Patříte k těm, kdo se takové děti mají a o to více se nyní ptají, proč některé děti na přijímacím řízení dostaly na náročné přijímací testy více času než děti, které nemají diagnózu některých poruch učení? Pokud ano, čtěte dál…a případně sdílejte svůj názor.

Náš názor: Na náročných středních školách typu víceletých gymnázií by měly být v přijímacím řízení rovné podmínky pro všechny děti tak, abychom zajistili, že na nich studují opravdu talentované děti. Jinými slovy: pokud má nějaké dítě poruchu učení, tak na přijetí na náročnou školu nemá mít kvůli své diganóze apriori větší nárok než dítě, které tuto diagnózu nemá nebo si ji „nesehnalo“.

Náročné školy typu víceletých gymnázií máme pro to, abychom studenty připravili na další náročná studia na vysokých školách pro budoucí doktory, advokáty, vědce, inženýry, učitele, magistry atd. Z důvodu obtížnosti studií by na těchto školách měly proto studovat děti, které na takto náročná studia mají a jsou těchto náročných studií schopné.

Míst na víceletých gymnáziích máme v Česku vůči poptávce málo – převis poptávky je každý rok obrovský. Dává nám opravdu smysl na tyto školy plošným způsobem zvýhodňovat přístup dětem s poruchami učení tj. ty, které se na něj dostají díky časové dotaci a pak studium nebudou zvládat? Argument zastánců těchto zvýhodnění je, že každé dítě má mít rovné podmínky a nemá být diskriminováno. Neplatí snad ale tento argument pro všechny děti stejně? Proč by měly být při přístupu k vysněnému povolání plošně diskriminovány děti bez diagnózy, což se nyní při přijímacích řízení u nás děje?

Vžijme se do rodiče dětí bez diagńozy, kteří opravdu velmi těžko vysvětlí svému dítěti, že jiné děti, které se neumí například dobře soustředit, dostaly na testy o 25 i 50 procent více času a test tak stihly dodělat. Zejména to jde špatně vysvětlit v situaci, kdy vaše dítě v čase normálním nestihlo třeba jen o několik minut test a díky tomu přišlo o významný počet bodů a na školu se tak nedostane. O přijetí rozhodnují doslova jednotlivé body a za tak například jeden nedokončený příklad z matematiky tak dítě doslova stojí místo na škole.

Na problematiku jsme se zeptali umělé inteligence a její verdikt by se dal shrnout do citace níže.

Názor umělé iteligence: „Je důležité zajistit, aby všichni studenti měli stejné šance a aby byli posuzováni na základě svých schopností a připravenosti na studium, nikoli na základě toho, zda mají nebo nemají diagnózu poruchy učení“

Pojďme si shrnout pravidla, kterými se školy při přijímací řízení v Česku dle Cermatu musí řídit:

Standardní časový limit pro konání jednotných testů je 60 minut pro test z českého jazyka a literatury a 70 minut pro test z matematiky. Uchazečům se se speciálními vzdělávacími potřebami se vždy v závislosti na druhu znevýhodnění a kategorii, do které byli zařazeni školským poradenským zařízením, navýší časový limit o 25, 50, 75 nebo 100 %.

Tabulky časového navýšení při přijímacích testech na víceletá gymnázia dle Cermatu pro děti s poruchami učení:

ČASOVÉ NAVÝŠENÍ	KATEGORIE	ČJL	MA
25 %	O	75 min.	90 min.
50 %	O	90 min.	105 min.
75 %	O, ZP_A, ZP_B, SP	105 min.	125 min.
100 %	O, ZP_A, ZP_B, ZP_BR, SP	120 min.	140 min

KATEGORIE UZPŮSOBENÍ	CHARAKTERISTIKA UCHAZEČŮ, NA NĚŽ SE UZPŮSOBENÍ VZTAHUJE
ZP_A	Uchazeči se zrakovým postižením, kteří jsou schopni rýsovat a číst zvětšené obrázky.
ZP_B	Uchazeči se zrakovým postižením, pro které je čtení složitějších obrázků a rýsování smyslově nedostupné.
ZP_BR	Uchazeči se zrakovým postižením, kteří upřednostňují pro čtení a psaní Braillovo písmo.
SP	Uchazeči se sluchovým postižením, jejichž prvním jazykem je český znakový jazyk.
O	Ostatní uchazeči se speciálními vzdělávacími potřebami, zejména uchazeči se specifickými poruchami učení, uchazeči s tělesným postižením, uchazeči se sluchovým postižením, kteří nejsou zařazeni v kategorii SP, uchazeči se znevýhodněním v důsledku chronického onemocnění a cílené medikace, která může ovlivnit jejich schopnosti, uchazeči s poruchou autistického spektra, uchazeči s jiným rodným jazykem než českým.

A nyní se pojďme již zeptat slíbené umělé inteligence – Chata GPT, jak situaci vidí on:

Proč mají děti s poruchami učení při přijímacích řízeních více času?

Děti s poruchami učení, jako jsou porucha pozornosti s hyperaktivitou (ADHD), mohou mít problémy s čtením, psaním, počítáním a dalšími akademickými dovednostmi. Tyto poruchy mohou také způsobovat problémy s koncentrací, pozorností a organizací.

Kvůli těmto výzvám mohou mít tyto děti potřebu více času k dokončení standardních testů a úkolů. Z tohoto důvodu mohou být tyto děti poskytnuty s dodatečným časem na přijímacích zkouškách a jiných testech, aby měly stejné šance jako ostatní děti.

Toto opatření by mělo zajistit, že děti s poruchami učení nebudou diskriminovány kvůli svým vývojovým potížím a budou moci prokázat své skutečné schopnosti.

Dává to smysl? Dítě které nemá diagnosu se na školu nedostane, protože náročný test nestihne a dítě, které je pomalejší ano?

Děti s poruchami učení by měly mít stejné příležitosti jako ostatní děti k vzdělávání na náročných školách, pokud splňují stanovené nároky a podmínky. Tyto děti mohou mít talent a schopnosti v určitých oblastech, které jsou relevantní pro danou školu a program, a mohou se tedy chtít ucházet o studium na této škole.

Je také důležité si uvědomit, že děti s poruchami učení jsou různorodé a jejich schopnosti a potřeby se mohou lišit. Některé děti s poruchami učení mohou mít vysoký IQ a excelovat v akademických oblastech, zatímco jiné děti se mohou vynikat v jiných oblastech, jako je například umění, hudba, sport nebo technologie.

V každém případě by se rozhodnutí o přijetí dítěte na náročnou školu mělo řídit jeho schopnostmi a připraveností na studium v daném prostředí. Pokud dítě s poruchou učení splňuje všechny požadavky pro přijetí na náročnou školu a dokáže úspěšně zvládat studijní nároky, nemělo by mu být bráněno v přístupu k vzdělání, na které má právo.

Neplatí toto ale i o dětech, které jen uvedenou diagnosu nemají?

Ano, je důležité zajistit, aby všichni studenti měli stejné šance a aby byli posuzováni na základě svých schopností a připravenosti na studium, nikoli na základě toho, zda mají nebo nemají diagnózu poruchy učení.

Pokud je náročný test neadekvátní a brání studentům v prokázání svých skutečných schopností, školy by měly přezkoumat své postupy a podmínky pro přijímání studentů a případně je upravit, aby zajistily, že všichni studenti mají stejné možnosti a přístup ke studiu na této škole.

Pokud jsou studenti s poruchou učení posuzováni na základě odlišných standardů a kritérií, nebo pokud dostávají výrazně větší čas než je opravdu potřebný pro dokončení testů nebo zkoušek, pak by to mohlo způsobit diskriminaci proti studentům bez diagnózy poruchy učení. Je důležité, aby každý student byl posuzován individuálně a aby každý měl stejné příležitosti pro dokázání svých schopností a potenciálu.

Jaký máte názor na vy? Měly být u nás tyto zvýhodnění zachována? Podělte se s námi níže v komentářích.

Česko zítřka